Když disk praská ve švech, zbavte se balastu

[cindybaumgartner]

Zkontrolujte také, zda máte dostatek místa na počítači. Fotky z telefonu dnes zaberou klidně i desítky gigabajtů. Před samotným přenosem si na disku vytvořte složku s jasným názvem, například podle data nebo události. Usnadní vám to pozdější hledání. Po přenosu ověřte, že jsou všechny soubory opravdu v počítači a teprve potom je mažte z telefonu. Pár minut kontroly vám ušetří hodiny dohledávání ztracených snímků.

Šifrování a segmentace sítě rozhoduj

Dočasné soubory jsou první na řadě. Ve Windows spusťte nástroj Vyčištění disku: napište do hledání „vyčištění disku”, vyberte disk a nechte spočítat objemy. Zaškrtněte Dočasné soubory, Koš, Stažené soubory programů a Miniatury. Pozor na položku „Předchozí verze systému Windows” – pokud ji smažete, přijdete o možnost vrátit se k předchozímu systému. Na macu otevřete Finder, stiskněte Shift+Cmd+G, zadejte ~/Library/Caches a obsah složek uvnitř smažte. Aplikace si cache znovu vytvoří, ale ne všechny – u některých se po smazání rozbijí přihlášení, takže raději mažte jen podsložky, které znáte.

Když se telefon začne zajíkat a hlásí nedostatek místa, je nejvyšší čas přesunout fotky jinam. Kabel často není po ruce nebo se ztratil někde v šuplíku. Řešení nabízí bezdrátový přenos přes domácí Wi-Fi síť. Funguje spolehlivě, jen je potřeba dodržet několik pravidel, aby se soubory přenesly v plné kvalitě a ve správném pořadí.

Automatické čistění je bezpečné, ale nedosáhne na vše. Projděte složku Stažené soubory a roztřiďte ji podle data a velikosti. Instalátory, které jste už použili, klidně smažte. Dále zkontrolujte složku Obrázky a Dokumenty – často v nich leží několik kopií stejného souboru s příponami jako „(1)” nebo „kopie”. Duplicitní soubory najdete ručně podle názvu, nebo použijete jednoduchý nástroj na porovnání obsahu. Před hromadným mazáním si vždy nejprve zobrazte skryté soubory, ať neodstraníte důležité systémové položky.

Jak kontrolu nastavit, aby se na ni nezapomínalo Do bezpečnostního plánu zapište kontrolu jako opakovanou činnost s pevným termínem, ne jako obecnou zásadu. Konkrétně to znamená určit frekvenci – například jednou za tři měsíce u běžných účtů a jednou za měsíc u těch s vyšším oprávněním – a přiřadit odpovědnou osobu. Ke každému účtu patří i výstup: co se zkontrolovalo, co se změnilo a co zůstalo k dořešení. Zápis nemusí být složitý, stačí tabulka nebo sdílený dokument, důležité je, že zůstane dohledatelný.

Bezdrátový přenos není žádná věda, ale chce to klid a pozornost. Když dodržíte stejnou síť, dostatek místa a necháte zařízení v klidu pracovat, zbavíte telefonu balastu a fotky zůstanou v bezpečí. A příště už budete vědět, že to jde i bez kabelu.

Vlastní kontrola má několik konkrétních kroků. Ověřte, že každý účet má jedinečné heslo a že se neopakuje u jiných služeb. Zkontrolujte, zda jsou zapnuté všechny dostupné možnosti ověření navíc, zejména u přístupů k penězům a k datům. Projděte seznam oprávnění a odeberte ta, která už daná osoba nepotřebuje – typicky práva správce, která někomu zůstala po dokončení projektu. Zrušte účty, které nikdo nepoužívá, a u služebních přístupů, které musí existovat i bez konkrétního člověka, nastavte vlastního správce, ne osobní identitu.

Než začnete cokoli mazat, zjistěte, co vlastně zabírá místo. Ve Windows otevřete Průzkumník, klikněte pravým tlačítkem na disk a zvolte Vlastnosti. Uvidíte souhrn. Podrobnosti najdete v Nastavení >Systém >Úložiště, kde se velikosti rozpadají podle kategorií. Na macu stačí Apple menu >O tomto Macu >Úložiště. Teprve pak má smysl něco mazat – jinak riskujete, že odstraníte pár megabajtů a gigabajty zůstanou.

Prvním krokem je vytvořit si přehled. Sepište všechny účty, které ve firmě nebo domácnosti existují, včetně těch, které už nikdo aktivně nepoužívá. U každého uveďte, kdo ho spravuje, k čemu slouží a co by se stalo, kdyby ho někdo získal. Tento soupis je základ, bez něj se kontrola zvrhne v nahodilé vzpomínání. Už při sepisování se obvykle objeví účty po bývalých zaměstnancích, testovací přístupy a služby, na které si nikdo nepamatuje, kdo je zřídil.

Velké soubory odhalíte nástroji, které jsou součástí systému nebo jsou zdarma. Ve Windows použijte Strom velikostí v aplikaci WizTree nebo WinDirStat. Na macu stačí DaisyDisk nebo GrandPerspective. Zobrazí mapu disku – největší obdélníky jsou největší soubory. Často narazíte na zapomenutý obraz disku, zálohu telefonu nebo projekt, který jste už odevzdali. Tyto nástroje nic nemažou samy, jen ukazují. Mazání potvrzujete vy, takže máte kontrolu.

[Author]

Posts