Typická chyba je přeplněný koutek. Lidé nastěhují regál, křeslo, stolek, lampu a ještě odkládací plochu, a výsledkem je sklad s křeslem. Nechte kolem sebe prostor na to, abyste mohli vstát, aniž byste se opřeli do police. Police mějte jen tak vysoko, kam dosáhnete vsedě. Jedna pohodlná židle s opěrou pro celá záda a područkami je lepší než dvě designové stoličky. Područky nejsou luxus — drží ramena v klidu a snižují únavu při delším čtení.

Praktické je kombinovat otevřené police v nejnižší části s uzavřenými dvířky výš. Do polic ukládejte věci, které potřebujete často, do uzavřených částí sezónní výbavu. Dalším osvědčeným řešením je výsuvná zásuvka na kolečkách, která se celá vysune z nízké zóny. Nemusíte se pak kroutit pod šikminou a sahat dozadu. Počítejte ale s tím, že kolečka potřebují pevnou podlahu, na koberci se zásuvka zasekává.

U východního okna stačí zaclonit jen ráno. Nejúčinnější je vnější rolety nebo markýza, které zastaví přímé paprsky ještě před sklem. Pokud máte jen vnitřní žaluzie, zavírejte je hned po probuzení a ne až v momentě, kdy je v místnosti horko — v tu chvíli už je teplo uvnitř a žaluzie ho jen drží. Typická chyba: lidé nechají ráno žaluzie otevřené, protože „ještě není vedro”, a v devět hodin už mají v podkroví o pět stupňů víc než ve zbytku domu.

Prvním krokem je změřit výšku ve třech bodech: u podlahy, ve výšce sedu a ve výšce očí vsedě. Tato tři čísla určí, co zóna unese. Do výšky kolem 70 cm se vejdou zásuvkové kontejnery, úložné bedny nebo knihy. Mezi 70 a 110 cm už funguje posezení na nízké sedačce, polštáři nebo židli bez opěradla. Nad 110 cm se dá instalovat i pracovní deska nebo jídelní stůl, ale vždy jen s ohledem na to, aby se člověk při vstávání neuhodil do šikminy.

Častá chyba je větrat jen ráno a večer, protože „přes den je horko”. Právě v letním poledni je rozdíl teplot největší a komínový efekt nejsilnější. Větrejte krátce a intenzivně, ne na mikroštěrbinu celý den. Při vyklopení na doraz po dobu pěti až deseti minut vyměníte vzduch rychleji než při celodenním pootevření, které navíc v zimě vychladí konstrukci a způsobí kondenzaci.

Nábytek na míru místo hotových sestav Sériový nábytek do šikmin většinou nesedí. Buď je hluboký, nebo vysoký, a výsledkem je hluché místo za skříní. Řešením je nábytek na míru, který kopíruje sklon stropu. Truhlář změří úhel šikminy a vyrobí korpus se zkoseným horním dílem. Uvnitř pak vznikne úložný prostor, který využijete až po okraj. Pozor na jednu častou chybu: lidé nechají vyrobit skříň až k nejnižšímu bodu, ale zapomenou na přístup. Pokud se dvířka nedají otevřít do plného úhlu, je skříň k ničemu.

Kde končí běžná skříň a začíná řešení na mí

Podkroví se střešními okny má jednu zásadní nevýhodu: vzduch se v něm chová jinak než v běžném patře. Teplý vzduch stoupá vzhůru a nemá kam unikat, takže se hromadí pod šikminou. Přirozené proudění, které funguje u svislých oken, tady skoro neexistuje. Střešní okno otevřené dokoořán totiž neudělá průvan, ale jen díru, kterou část vzduchu unikne a zbytek se vrátí zpět.

Na závěr si dejte pozor na dvě věci, které se opakují pořád dokola. První je větrání a vlhkost — nízké zóny u šikmin jsou náchylné na kondenzaci, takže nábytek nikdy nelepněte přímo na stěnu, nechte za ním alespoň dvoucentimetrovou mezeru. Druhou chybou je přeplnění. Nízká zóna má sloužit k ukládání a posezení, ne jako sklad všeho, co doma přebývá. Když ji zaplníte k prasknutí, přestane být funkční a začne být jen překážkou.

Nízké zóny pod šikminami bývají první místo, které lidé při zařizování podkroví odepíšou. Přitom právě tady vzniká prostor, který při správném uspořádání nahradí celou komodu nebo pracovní kout. Rozhodující je výška, ve které šikmina začíná lámat strop. Změřte si ji v nejnižším bodě a podle toho rozhodněte, co do zóny patří. Pokud je pod okrajem šikminy méně než 90 cm, nevejde se tam nic, u čeho byste stáli. To ale neznamená, že je místo ztracené.

U sezení vsedě i vleže platí jedno pravidlo: hlava musí mít nad sebou alespoň 10 cm volného prostoru i při poloze, kdy se člověk předkloní nebo zakloní. U lehátka nebo postele proto nikdy neumisťujte hlavu přímo pod nejnižší bod šikminy. Lepší je otočit ležení tak, aby hlava směřovala do vyšší části místnosti. Totéž platí pro čtenářský kout: lampa musí být na straně, kde se dá stoupnout, ne tam, kde byste narazili do stropu.