Při montáži těžkého svítidla do panelového stropu (který bývá z předpjatého betonu) mějte na paměti, že běžná hmoždinka do plného betonu unese i 15 kg, ale pokud je strop dutinový, použijte pružinové hmoždinky do dutin. Vždy si před vrtáním ověřte, zda v místě nevedou nějaké kabely – pomůže vám detektor kovů a napětí, který koupíte v každém hobby obchodě. Povrch stropu pak jen jemně vyvrtejte a otvor utěsněte silikonem, aby se dovnitř nedostala vlhkost.

Samotná deska ale nestačí. Aby panel fungoval, potřebuje vzduchovou mezeru mezi pěnou a stěnou. Čím větší mezera, tím lépe pohltí nízké tóny. Můžete použít dřevěné lišty tloušťky dva až tři centimetry, které přilepite k zadní straně panelu. Tím vznikne konstrukce, kterou už jen připevníte na zeď. A to jde i bez vrtání – pomocí oboustranné montážní pásky s vysokou nosností. Na hladkou omítku drží bez problémů a při demontáži nezanechá stopy. Pro těžší panely přidejte na spodní hranu pár bodů tekutého montážního lepidla, které vytvoří pevný spoj.

Montáž, která neubírá teplo a nezpůsobí havárii Při montáži vždy respektujte minimální vzdálenost mezi radiátorem a krytem. Doporučená mezera se pohybuje okolo 5–8 centimetrů, jinak se teplo špatně odvádí a vzniká riziko přehřívání kabelů nebo termostatických hlavic. Pokud máte na radiátoru termostatický ventil, nesmí být kryt pevně spojen s trubkami – jinak hrozí přenos vibrací a špatná funkce ventilu. Nejbezpečnější je kryt upevnit na stěnu pomocí úhelníků a ponechat spodní hranu volnou, aby mohl proudit studený vzduch.

Než začnete, vypněte jistič – ne jen vypínač! Ovšem pozor: i při vypnutém jističi se může v panelovém domě objevit napětí na jiných fázích, proto zkontrolujte bezkontaktní zkoušečkou, že je kabel skutečně bez proudu. Pokud táhnete nový kabel od krabice, použijte třížilový (fáze, nulák, ochranný vodič) a propojte vše v krabici pomocí svorek. Nezapojujte svítidlo jen na dva vodiče – ochranný vodič (žlutozelený) je nutný pro kovová stínidla.

Klíčové je umístění projektoru. V panelákovém obýváku často slouží stejná stěna pro televizi i pro projekci. Vyhněte se umístění projektoru na nízký stolek před pohovkou, pokud přes něj neustále procházíte. Mnohem praktičtější je montáž na strop nebo na zadní stěnu. Pokud montujete na strop, počítejte s tím, že kabeláž vedete v lištách nebo pod omítkou. V paneláku je ale sekání do železobetonu riskantní – narazíte na ocelovou výztuž. Řešením jsou tenké hliníkové lišty na povrchu, které se dají nalakovat do barvy stěny, nebo kabelové kanály vedené pod stropem.

Pokud si kryt vyrábíte svépomocí, dejte pozor na použití hořlavých materiálů. Dřevo a MDF sice běžně dosahují nižší povrchové teploty, ale ve spojení s vadnou elektroinstalací (například kabel od osvětlení v blízkosti topení) může dojít k požáru. Proto dodržujte bezpečné vzdálenosti od elektrických rozvodů a nikdy nepoužívejte kryt jako odkládací plochu pro textilie. Po montáži vždy zkontrolujte, zda se kryt nepřehřívá – dotykem na povrch by neměl být nepříjemně horký, pouze příjemně teplý.

Ozvěna v obývacím pokoji dokáže potrápit víc, než se zdá. Stačí obyčejný hovor, tlumená hudba nebo filmová scéna s dialogy a rázem je zvuk rozmazaný, dunivý a nepřesný. Viníkem bývají holé stěny, velká okna a minimum měkkých ploch. Řešení přitom nemusí znamenat stavební úpravy ani nové příčky. S trochou šikovnosti si vystačíte s panely, které vyrobíte sami a připevníte bez jediného vrtáku. Nejde o žádnou vědu – jde o to pochopit, kde zvuk vzniká, kde se odráží a jak ho chytře zkrotit.

Při výběru tvrdosti si neberte tabulky podle váhy – jsou jen orientační. Důležité je, jak se cítíte, když si lehnete. Pokud se pánev propadá a záda se prohýbají, matrace je příliš měkká. Pokud cítíte tlak v ramenou nebo v bocích, je příliš tvrdá. Správná matrace by měla udržet páteř v rovině, bez ohledu na polohu. Vyzkoušejte každou polohu alespoň deset minut, a pokud máte možnost, i pár dní – protože to, co je pohodlné na prodejně, může být v noci jiné.

Jaké světelné zdroje a typy svítidel zvolit do jednotlivých zón V zóně 0 a 1 se osvědčují zapuštěná bodová světla s nízkým napětím (12 V) a krytím IP67 nebo IP44 – musí být napájena bezpečným transformátorem. Do zóny 2 a 3 můžete použít nástěnná svítidla, závěsné lampy nebo LED pásky, ale vždy s odpovídajícím krytím. Pokud chcete světlo nad zrcadlem, volte horizontální svítidlo s krytím alespoň IP44, které je odolné vůči stříkající vodě a páře. Pro hlavní osvětlení místnosti je ideální stropní svítidlo s IP44 – nešetřete na něm, protože bývá nejvíce vystaveno vlhkosti.